S tréninkem prostorové představivosti je to těžké. Avšak ne každý, kdo v 3D bludišti bloudí, je ztracen.
Řešení příkladů v rámci prostorové představivosti se často špatně komentuje. Dávat odborný výklad k tomu, jak si máte těleso správně vizualizovat, totiž dost dobře nejde. Resp. možné to jde, ale skupině lidí s prostorovou představivostí to bude zase jasné hned a druhé skupině, bez prostorové představivosti, to nepomůže. I tak se v TSP čas od času objeví příklad, při jehož řešení není vizualizace klíčová. Jedním z takových příkladů je i ten následující:
3D bludiště si nemusíte v zásadě vůbec představovat. Samotná vizualizace cesty, pokud jste jí schopní, Vám pomůže pochopit klíčový princip potřebný k řešení. K jeho odhalení však vizualizaci nutně nepotřebujete. Stačí si uvědomit, že ať jsme v jakémkoliv bludišti (i 3D) a dojdeme v něm kamkoliv, na start, ze kterého jsme vyšli, se vrátíme vždy tak, že půjdeme zpět tou stejnou cestou. A když se někde otočíme a chceme projít tu stejnou cestu zpět, všechny směry, kterými jsme původně šli, se nám otočí taky. Jdeme-li původně dvakrát doleva, půjdeme nazpět dvakrát doprava. Jdeme-li doleva, nahoru a doprava, zpět musíme doleva, dolů a doprava. Vše se nám pouze zrcadlově otočí.
V tomto konkrétním zadání máme základní tři směry:
sever (S) – jih (J)
západ (Z) – východ (V)
nahoru (N) – dolů (D)
Zadaná cesta pak vypadá takto:
3Z, 3S, 3N, 5V, 5J a 1D
Postavíme si ji tedy zrcadlově:
3Z = 3V
3S = 3J
3N = 3D
5V = 5Z
5J = 5S
1D = 1N
Výsledkem tedy je cesta 3 kroky na východ, 3 na jih, 3 dolů, 5 na západ, 5 na sever a 1 nahoru. A takovou možnost v nabídce nemáme…
Aby taky ne, jednalo by se o řešení neúsporné. Podíváme-li se totiž na popsanou cestu, zjistíme, že některé kroky od sebe můžeme „odečíst“. Jdeme-li 3 kroky na východ (obrazně doprava) a poté 5 kroků na západ (obrazně doleva), skončíme 2 kroky na západě. Takže si výslednou cestu zjednodušíme:
3V – 5Z = 2Z
3D – 1N = 2D
3J – 5S = 2S
Výsledná odpověď je tedy dva na západ, dva dolů a dva na sever, neboli možnost e).
