Dnes se spolu podíváme na příklad z kulturního přehledu TSP 2016!
Příklad na římský kalendář by se možná spíše hodil do oddílu analytického, ovšem v roce 2016 se objevil v kulturním přehledu. Ačkoliv je celý postup řešení popsán docela přesně v zadání, úloha řešitelům způsobovala značné potíže. Podívejme se tedy spolu na řešení!
Projděme si řešení větu po větě
V římském kalendáři měl každý měsíc tři klíčové dny, které se nazývaly kalendy, nony a idy.
Zde není nad čím přemýšlet, existují tři pojmenované dny.
Kalendy byly vždy první den v měsíci, nony a idy byly buď 5. a 13. den v měsíci (v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci), nebo 7. a 15. den měsíci (v ostatních měsících).
Kalendy jsou jasné. Po celý rok se jedná o 1. den v měsíci, bez výjimky.
Nony jsou 5. den v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci.
Nony jsou 7. den v březnu, květnu, červenci, říjnu.
Idy jsou 13. den v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci.
Idy jsou 15. den v březnu, květnu, červenci, říjnu.
Dny předcházející kalendám, nonám nebo idám se označovaly jako pridie (např. pridie Kalendas Ianuarias = 31. prosince).
„Pridie Kalendas“ může být pouze 30. nebo 31. předchozího měsíce (viz závorka v zadání). Z uvedeného pravidla platí pouze jedna výjimka, a tou je problematický měsíc únor. Naštěstí si stačí při řešení uvědomit pouze tu skutečnost, že únor má jen 28 dní, a proto 28. února přeložíme jako pridie Kalendas Martias (otázka za zlatého bludišťáka mimo tento příklad zní – podle kterého boha se měsíc březen jmenuje?)
„Pridie Nonas“ může být 4. den v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci, nebo 6. den v březnu, květnu, červenci, říjnu.
„Pridie Idus“ může být 12. den v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci, nebo 14. den v březnu, květnu, červenci, říjnu.
U pridií se moc nepočítá a jedná se o stanovené datum podle jména dne minus jeden den. Tedy nejjednodušší možnou variantu data.
Ostatní dny v měsíci pak byly označovány dopočítáváním do nejbližšího klíčového dne, přičemž se do počtu dnů zahrnovalo samotné datum i klíčový den.
A zde leží kámen úrazu, jelikož se do výpočtu musí zahrnout jak klíčový den (kalendy, nony nebo idy), tak i den zjišťovaného data! To mnohým nedává smysl.
Určete, která z možností odpovídá datu ante diem quartum Idus Augustas.
„Ante diem quartus Idus Augustas“ volně přeložíme jako „čtvrtý den před srpnovým Idem“ (tedy před 13. srpnem). Vzhledem k výše uvedenému však nemůžeme prostě od „srpnového Idu“ odečíst 4 dny. Do výpočtu musíme zahrnout jak Idus, tak hledaný den:
1. den = 13. srpna (Idus)
2. den = 12. srpna
3. den = 11. srpna
4. den = 10. srpna (hledaný den a správná odpověď)
Při řešení uvedeného příkladu samozřejmě potřebujete alespoň minimální úroveň latiny, což je skutečnost, kterou jsem do teď při řešení přehlížel. Nemusíte však být zrovna profesor Hrbolek, stačí trochu zaimprovizovat a vypomoci si v případě měsíců např. angličtinou, u číslic pak hudebními intervaly nebo třídami na gymnáziích.
